1. Tom Vandeputte

              TC&AM&RP

            2. BB: Jaký máš jako spisovatel a teoretik vztah ke grafickému designu?

              TV: Pocházím z Nizozemska, takže si myslím, že je poněkud obtížné nemít vztah ke grafickému designu vzhledem k tomu, že tam vzniká tolik zajímavých děl a že tato disciplína tak silně prostupuje celou oblastí kultury. V posledních letech jsem měl možnost spolupracovat s některými designéry, jejichž práce na redakčních projektech, jako je OASE, mi připadá zvlášť zajímavá. Krom toho také celoročně přednáším teorii na oddělení grafického designu v Arnhemu, kde se zaměřuji zejména na průsečíky mezi oblastmi grafického designu, psaní, editování a publikací. Na grafickém designu se mi moc líbí, jak rychle a přímočaře umí převést nápady a myšlenky do vizuální nebo typografické podoby. To mu také umožňuje reagovat na současné dění velice bezprostředně, způsobem, který je nedostupný takovým disciplínám, jako je třeba architektura. Odvrácenou stranou mince samozřejmě je, že grafický design velmi snadno podléhá módním vlivům, že to až hraničí s posedlostí po všem novém nebo nejnovějším. To mně vždy přišlo jako zajímavá otázka pro vzdělávání v grafickém designu: Jak se dokáže vypořádat se svou vlastní dočasností, se svým tempem a rytmem?

              BB: Téma vzdělávání je v současnosti velice relevantní. Slýcháme diskuze o tzv. boloňských reformách a o dopadu, který mají na vzdělávání – konkrétně to, že se vysoké školy zaměřují na vytváření specialistů schopných reagovat na okamžité potřeby společnosti, namísto toho, aby byla akademická půda vnímána jako prostor pro objevování, experimentování a hloubání. Co si myslíš o současném vzdělávání, hlavně ve vztahu k umění a designu?

              TV: Na současné situaci vysokoškolského vzdělání mi v nejobecnějším smyslu připadá zajímavé, že úlohu akademické půdy, ze všech tradičních vzdělávacích institucí, již nelze považovat za samozřejmou. Sama za sebe už o ničem nevypovídá. Je-li akademie v krizi, není to pouze otázkou politiky úspor, zvyšujícího se školného a problematického přístupu ke vzdělání, ani logiky evaluace a měření, která tlačí na univerzity stejně jako na umělecké školy. Je to také krize našeho tradičního chápání akademičnosti a vzdělávání. V kontextu umění a designu už například nemá smysl uvažovat o vzdělání jako o procesu, který by se omezoval jen na několik let strávených v útrobách školy, které za sebou zanecháte někdy kolem pětadvacátého roku věku. Je už docela běžné, že lze opakovaně vstupovat do vzdělávacího prostředí a zase z něj vystupovat, přičemž to není nijak striktně odděleno od praxe a pracovního života člověka: postgraduální programy, instituce poskytující post-akademické vzdělání, rezidenční programy, čtenářské skupiny, a tak dále. Je to prostý fakt, který nicméně radikálně nabourává naše představy a předpoklady o vzdělání. Ukazuje se, že existuje jasná potřeba uvažovat o vzdělání tak, aby přesahovalo hranice institucí – ale také přetvářet akademický prostor jako takový.

              BB: Spolu s Timem Ivisonem jsi byl editorem publikace Contestations: Learning from Critical Experiments in Education (Námitky: poučení z kritických experimentů ve vzdělávání), která vyšla nedávno v Bedford Press. Můžeš nám knihu trošku přiblížit?

              TV: V knize jsme se pokoušeli diskutovat o možnostech (a nedostatcích) samostatně organizovaného vzdělání. Oba dva jsme měli pocit, že je důležité reflektovat současné tendence zakládání vlastních škol a knihoven, organizování seminářů a čtenářských skupin, experimentování s novými formami výměny znalostí a online učení – a to určitým konkrétním způsobem. Měli jsme pocit, že zejména v diskurzu umění a designu se tyto projekty často omezují na formální experimenty, zatímco my jsme považovali za zásadní porozumět i politickým pohnutkám, které jsou zde přítomny. A tak jsme vyzvali několik autorů, z nichž se každý prakticky zabývá nějakým samostatným projektem. Obecný rámec knihy se sice točí kolem současných změn ve vysokoškolském vzdělávání, ovšem každý z těchto autorů se věnuje velice specifickým problémům a otázkám týkajících se samostatného vzdělávání: například Sean Dockray, který se podílel na založení Veřejné školy (The Public School) a také online knihovny AAAAARG.ORG, se zabývá otázkami autorských práv a veřejného přístupu.

              BB: Několik let vedeš semináře teorie na uměleckých školách a v současnosti se také zabýváš rozjezdem nového Programu kritických studií na Sandberg Institute. V čem spatřuješ roli teorie ve vzdělávání v uměleckých a designérských oborech?

              TV: Tohle mi přijde jako velice zajímavá otázka, zejména v současnosti. V posledních letech získávají kurzy teorie umění čím dál tím prominentnější místo v uměleckém vzdělávání, a to i v zemích, kde na uměleckých školách teoretický diskurs tradičně chyběl. Jednoznačně jde o veliký potenciál. Myslím, že zvlášť v dnešní době je zcela zásadní pro každého, kdo působí na poli kultury, aby měl k dispozici koncepty umožňující lépe chápat naši současnost, oprostit se od ní anebo ji myšlenkově přesáhnout. Zdá se, že právě umělecké školy by mohly poskytnout prostor takovému uvažování a diskursu, který nemá místo na univerzitách; stejnou roli sehrály katedry literatury, které od 60. let představovaly zárodečné buňky pro styl myšlení a psaní, který už nemohl najít své místo v rigidních oborových hranicích působnosti ostatních akademických kateder.
              Na druhou stranu si ale myslím, že je třeba být extrémně opatrný s teorií na uměleckých školách. Během diskuzí s účastníky programu na Sandberg Institute hodně mluvíme o ‚využívání a zneužívání‘ teorie ve vztahu k uměleckému a designérskému vzdělávání. Hlavní otázkou pro mě zůstává problematická funkce teoretického diskurzu v současném umění a designu, tedy ve světě umění, který vyžaduje, abyste znali ty správné výrazy, byli schopni odkazovat na správné knihy a byli obeznámeni se správnými mysliteli proto, abyste se mohli vyjadřovat tím správným artikulovaným způsobem. Myslím si, že pro každý takový teoretický program je podstatné, aby se nestal jen tréninkovým hřištěm pro tyto jazykové hry – stejně tak by bylo absurdní redukovat vzdělávání v oboru umění a designu pouze na jakousi obecnou přípravu na výkon profese.

            3. Tom Vandeputte (NL)

              Tom Vandeputte je spisovatel a teoretik žijící v Londýně a v Amsterdamu. Přednáší kritickou teorii a vede stejně zaměřený program na Sandberg Institute a jako hostující lektor vyučuje na Royal College London. Získal s vyznamenáním titul MREs na London Consortium a aktuálně dokončuje doktorát z filozofie v Centru pro kulturní studia, Goldsmith College. Publikoval v různých knihách a časopisech, včetně Metropolis M a Log. Spolu s Timem Ivisonem byli editory knihy Contestations (Bedford Press, 2013), která se zabývá experimentálními formami vzdělávání a samostatně organizovaným učením mimo akademickou sféru.
          1. Publikace

            Bienálové Noviny

            letní a podzimní vydání

          2. Obsah

          3. LETNÍ VYDÁNÍ

            Rozhovory: Åbäke (GB)Francesco Spampinato poprvé uslyšel slovo Åbäke v roce 2002 v souvislosti s elektronickou hudbou Kitsuné, což je také typicky pařížská modní značka. Kitsuné je však jen jedna galaxie – vedlejší a ani ne zrovna typická – z Åbäke vesmíru, Londýnského designového studia, za nímž se skrývají Patrick Lacey, Benjamin Reichen, Kajsa Ståhl a Maki Suzuki. Absolventi Royal College of Art svoji činnost zahájili roku 2000 – od té doby se mezi jejich zákazníky počítají například British Council a Serpentine Gallery, spolupracovali s módními návrháři, jako je Hussein Chalayan a Maison Martin Margiela, s umělci, jako například Ryan Gander, Johanna Billing a Martino Gamper, i s kapelami, například Air a Daft Punk.

            Jak napovídá samotný název, Åbäke, což je švédské slovo pro něco velkého a těžkopádného, Francesco se domnívá, že skupina nese tíhu zakázkového designu jen proto, aby se zdokonalila v chápání pravidel a konvencí, které jindy velmi ráda dekonstruuje. Åbäke stojí také za meta-designovými projekty, které jsou nezávislé, transdisciplinární, přísně kolektivní a často participativní: digitální platforma pro dialog v architektuře Sexymachinery (2000–2008), relační kulinářských akce v Trattorii (2003), nakladatelský projekt Dent-De-Leone (2009), propaganda imaginárního Victoria & Alferd muzea (2010), a špionážní agentura Åffice Suzuki (2010).

            Åbäke neustále přitahuje pozornost uměleckého světa: svými projekty, z nichž většina rozhodně nesplňuje kritérium funkčnosti, vyvolávají otázky o tom, jak design vyjadřuje formy kulturního transferu. Nedílnou součástí jejich činnosti je také publikování, kurátorství, přednášení a vedení workshopů. Takže když Spampinato skupinu požádal, aby se stala součástí jeho knihy o uměleckých skupinách, Åbäke s tím souhlasili, pokud Francesco na oplátku napíše tento medailon a vloží do něj sebe, aby nebyl „bezautorský“, ve třetí osobě, čímž zpochybní roli kritika a podmínky, za kterých běžně spojuje intelektuální hodnoty a kulturní jevy.
            , Sulki & Min Choi (KR)Sulki & Min jsou grafičtí designéři z korejského Soulu. Sulki Choi vystudovala komunikační design na Chungang University (Jižní Korea) a Min Choi na Seoul National University (tamtéž). Oba získali magisterský titul v oboru grafického designu na Yale University, New Haven, USA. V letech 2003–2005 se věnovali výzkumu na Jan van Eyck Academie v nizozemském Maastrichtu. Od svého návratu do Soulu pracují Sulki & Min převážně v kulturní sféře; spolupracují s institucemi i s jednotlivci na vytváření jednotného vizuálního stylu, marketingových materiálů a publikací. V roce 2006 uspořádali svoji první samostatnou výstavu v Gallery Factory v Soulu a získali za ni výroční uměleckou cenu, kterou uděluje organizace Arts Council Korea. Účastnili se mnoha kolektivních výstav, které pořádal spolek Frankfurter Kunstverein, Moravská galerie v Brně, Bienále grafického designu v Ningbo, Projekt umění ve veřejném prostoru v Anyang, Centrum umění v Arko, Platform Seoul, Muzeum moderního umění v Gyeonggi, CCA Wattis Institute for Contemporary Arts v San Francisku, Walker Art Center v Minneapolisu a další. Vytvářejí a vydávají knihy ve svém vlastním vydavatelství Specter Press a často přitom spolupracují se současnými korejskými výtvarnými umělci a spisovateli. Sulki & Min pracovali jako grafičtí designéři pro BMW Guggenheim Lab, společný projekt Guggenheimovy nadace a BMW, po celé tři roky, kdy fungovala v New Yorku, Berlíně a Bombaji, a vytvořili pro ni interaktivní systém grafické identity založený na participaci online. V roce 2013 se Min Choi stal vedoucím kurátorem mezinárodního typografického bienále Typojanchi v Soulu. Oba se věnují výuce grafického designu a typografie – Sulki Choi na Kaywon School of Art & Design a Min Choi na University of Seoul. , Koenraad Dedobbeleer (BE)Koenraad Dedobbeleer je umělec, příležitostný kurátor a amatérský vydavatel z Bruselu, Belgie. Většinu svého času tráví v evropské metropoli, kde žije s manželkou, neméně vynikající umělkyní Valérií Mannaerts, a s dcerou Claude Konrad Mannaerts.

            Mezi jeho nedávné výstavy patří mimo jiné například: Gusiform Gyros v Lisson Gallery; London Weather Permitting, 9. Bienále do Mercosul, Porto Alegre; Hearsay, Rumours, Bed-sit Dreamers and Art Begins Today v Galerii Micheline Szwajcer; The Desperate, Furiously Positive Striving of People Who Refuse to Be Dismissed v Extra City Kunsthal, Antwerp; Der Brancusi Effect, Kunsthalle Wien, Vídeň.

            Nedávno vydal spolu s Roma Publications of Amsterdam knihu Compensating Transient Pleasurable Excitations a s Krisem Kimpe připravili putovní přednášku (UP) BAR, kterou poprvé uvedli loni v březnu v La Loge v Bruselu.
            , Linda Dostálková (CZ)Založila studio The Bestseller Creative Platform (společně se sestrou Danielou Dostálkovou, v r. 2005). Vede ateliér grafického designu Text Forma Funkce na Fakultě umění v Ostravě. Studuje na Werkplaats Typografie v Arnhemu. V roce 2003 absolvovala scénografii na Janáčkově akademii múzických umění, mezi lety 2001 – 03 studovala nová média na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a v r. 2000 – 01 na fakultě architektury Technické univerzity v Liberci. Koncepce její práce vychází zejména ze studia dramatických umění. Zabývá se implikací scénických postupů do grafického a expozičního designu. , Kurt Finsten (DK)Historik umění a architekt. Pracuje v oblasti grafického designu, je také osvětlovač a malíř. Od roku 1991 je ředitelem Krabbesholm Højskole, dánské umělecké školy zaměřené na umění, fotografii, architekturu, design a grafický design. , Rudy Guedj (FR)Rudy Guedj je francouzský grafický designér žijící v Amsterdamu. V roce 2013 absolvoval Gerrit Rietveld Academii. Jeho vlastní tvorba i práce na zakázku často vychází z kresby. Výsledkem jsou narativy, typografické nebo abstrahující znaky. Zajímají ho také systémy čtení a možnosti linie. , Elisabeth Klement (EE)Elisabeth Klement (1987) je grafická designérka žijící v Amsterdamu. V současné době pracuje na katedře grafického designu Rietveld Academie. Spolu s Laurou Pappa organizuje každoroční letní školu Asterisk v Tallinnu. & Pieter Verbeke (BE)Pieter Verbeke (1982) je organizátor uměleckých akcí žijící v Amsterdamu. Pracuje jako knihovník na Gerrit Rietveld Academie, pořádá výstavy a připravuje projekty související se sběratelstvím a publikováním v oblasti umění. Od roku 2011 spolu provozují umělecké knihkupectví a výstavní prostor San Serriffe v Amsterdamu. , Vladimír Kokolia (CZ)Prof. Vladimír Kokolia (* 27. listopadu 1956, Brno) je malíř. Žije a pracuje ve Veverských Knínicích a Praze. Studium na AVU ukončil v roce 1981. Uspořádal kolem 90 samostatných výstav a podílel se na třech stovkách společných výstav, mj. na Documenta IX v Kasselu. V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého pro autora do 35 let. Od roku 1992 vede ateliér Grafika II na Akademii výtvarných umění v Praze, poslední tři roky působí navíc ve funkci studijního prorektora. Od poloviny 80. do poloviny 90. let byl zpěvákem a textařem alternativního rockového tria E. Více než čtvrtstoletí se věnuje tradičnímu čínskému taiji rodiny Chen. Kokoliovy výsledky v kompostování byly v roce 2007 oceněny titulem Miss kompost ČR. V roce 2012 získal Cenu od Dalibora Chatrného pro výtvarného umělce nad 35 let. , Joris Kritis (BE)Joris Kritis (1983) studoval grafický design na akademii Sint-Lucas v Ghentu a v roce 2008 absolvoval postgraduální program Werkplaats Typografie v Arnhemu. Od roku 2009 působí jako nezávislý grafický designer.

            Mezi lety 2009 a 2011 byl spolu s Julií Peeters autorem grafické úpravy časopisu pro současné umění Metropolis M, v roce 2010 společně zpracovali novou podobu identity Beursschouwburg v Bruselu, která získala cenu veřejnosti v soutěži Cobra Power of Print.

            Mezi klienty patří The Royal Museum of Fine Art, Brussels, Contour, Mechelen, the Appel Curatorial Programme, Amsterdam, ROMA Publications, OFFICE Kersten Geers David Van Severen, Canadian Centre for Architecture, Piet Zwart Institute, Architecture Workroom Brussels, BOZAR, Brussels, If I Can’t Dance …, Amsterdam, Elisa Platteau Gallery, EPFL, Lausanne, The Flemish Architecture Institute, a další.

            V roce 2012 byla jeho práce vybrána do Mezinárodní přehlídky 25. Bienále Brno, a s publikací Changing Cultures of Planning získal cenu Prix Fernand Baudin, a brozovou medaili v soutěži Most Beautiful Book of the World v Leipzigu. Úprava publikace The Flanders Architectural Review 2012 byla vybrána mezi nejlépe upravené knihy v přehlídce Best Designed Books v Holandsku.

            Od roku 2011 pravidelně vyučuje na Gerrit Rietveld Academie v Amsterdamu. Vedl též workshopy na školách v Ghentu, Oranjenstadtu a Talinnu.
            , James Langdon (GB)James Langdon je nezávislý designér. Je jedním ze šesti ředitelů galerie Eastside Projects v Birminghamu ve Velké Británii, kterou vedou sami umělci; je také zakladatelem putovní školy School for Design Fiction. V roce 2012 mu lipská Galerie für Kunst Zeitgenössische udělila Mezinárodní ocenění za konceptuální design Inform. Jako designér spolupracoval s mnoha umělci a institucemi, mimo jiné s Book Works, Londýn; Sternberg Press, Berlín; Contemporary Art Gallery, Vancouver; a OCA, Oslo. Mezi jeho kurátorské aktivity patří „Arefin & Arefin: The Graphic Design of Tony Arefin“, Ikon Gallery, Birmingham, Velká Británie (2012); „Construction School“, Kunstverein, Amsterdam, Nizozemsko (2012); „In:quest of Icarus“ Normana Pottera, Stedelijk Museum, Amsterdam, Nizozemsko (2012); a „Book Show“, Eastside Projects, Birmingham, Velká Británie (2010). Přednáší na institucích v mnoha zemích světa, například v Konstfack, Stockholm, Švédsko; Camberwell College of Arts, Londýn, Velká Británie; Werkplaats Typografie, Arnhem, Nizozemsko; HFG Karlsruhe, Karlsruhe, Německo; a Jan van Eyck Academie, Maastricht, Nizozemsko. , Radana Lencová (CZ)Studovala na VŠUP v Praze (1994–2000), následně v doktorském studiu na stejné škole (2002–2005). Věnuje se grafickému designu a výtvarným experimentům kombinujícím písmo, světlo a tanec (projekt Přeměna odpadu – proměna duše). V současné době se zabývá grafickou úpravou knih a volnou kaligrafií (projekt Linie dechu). Obdržela několik ocenění, např. Cenu Alfonse Muchy, Bienále Brno (1998), Nejkrásnější české knihy aj. , Mikuláš Macháček (CZ)Grafický designér, studoval na VŠUP v Praze a ABK v Maastrichtu. Po pracovní stáži ve Studiu Dumbar (Den Haag, NL) byl osm let členem Studia Najbrt (Praha, CZ). V roce 2011 založili společně se Šárkou Zíkovou studio zetzetzet. Zabývají se grafickým, interiérovým a produktovým designem. Mikuláš Macháček vede třetím rokem Ateliér grafického designu 2 na FaVU v Brně. , Mevis & Van Deursen (NL)Armand Mevis (1963, Oirsbeek, NL) a Linda Van Deursen (1961, Aardenburg, NL) si založili svoje grafické studio v nizozemském hlavním městě v roce 1987, když vystudovali amsterdamskou Rietveld Academy. Navrhli grafické řešení mnoha knih pro umělce, jako jsou Rineke Dijkstra (NL), Peter Downsbrough (US), Aglaia Konrad (AT), Walter Niedermayr (IT), Gabriel Orozco (Mex.), Bas Princen (NL), Cerith Wyn Evans (GB) nebo pro architekty jako Delugan Meissl Associated (AT), Christian Kerez (CH), Office Kersten Geers David van Severen (BE) a SANAA (JP); vytvořili mnoho korporátních identit, například pro holandské módní návrháře Victor & Rolf nebo pro město Rotterdam, Evropské město kultury roku 2009. Jsou také autory grafické podoby známých holandských časopisů, jako například Metropolis M nebo De Groene Amsterdammer. Armand Mevis vede Werkplaats Typografie v Arnhemu a Linda Van Deursen je vedoucí katedry grafického designu na Gerrit Rietveld Academy, oba vyučují na School of Art, Yale University, New Haven (USA). a Moritz Küng (CH)Moritz Küng (1961, Luzern, CH) je kurátor výstav a editor, který se ve své práci zaměřuje na průsečíky mezi uměním a architekturou. Od roku 1988 spolupracoval s duem Mevis & Van Deursen při více než třiceti příležitostech, hlavně při tvorbě výstavních katalogů a autorských knih. Žije v Barceloně. , Fraser Muggeridge (GB)Fraser Muggeridge je ředitelem londýnského ateliéru grafického designu Fraser Muggeridge. Je také hostujícím učitelem na katedře Typografie a grafické komunikace, University of Reading, a na Camberwell College of Art v Londýně. V roce 2010 založil Typography Summer School, týdenní letní školu typografie v Londýně určenou pro čerstvé absolventy a profesionály. Aktuálně probíhá v Londýně a New Yorku. , Nina Paim (BR)Nina Paim se narodila roku 1986 v Brazílii, žije a pracuje v Berlíně. Oklikou přes ekonomii a filozofii se dostala ke studiu grafického designu na ESDI v Rio de Janeiro a na Gerrit Rietveld Academy v Amsterdamu. Jejím absolventským projektem byla Escola Alberta, dočasná škola designu, která se konala v Riu od 6. do 11. srpna 2012. Nina se ve své práci zabývá koncepty vedení a spolupráce, často je tedy založena na spolupráci s mnoha dalšími lidmi. Od dokončení studií pracuje samostatně jako grafická designérka s občasnými výlety do oblastí kurátorství, zprostředkovávání a učení. Za svou práci s Corinne Gisel byla v červnu 2013 nominována na Švýcarskou cenu za design (Swiss Design Award). , Barbara Steiner (AT)Barbara Steiner je kurátorka, editorka a autorka, která se zaměřuje na politiku reprezentace, institucionální kritiku / kritičnost, architekturu a výstavy. Mezi lety 2001 a 2011 vedla Galerie für Kunst Zeitgenössische v Lipsku. Stála také u zrodu výroční výtvarné ceny INFORM, která se uděluje grafickým designérům působícím v kontextu grafického designu a umění. Od května 2012 do května 2013 Steiner vedla nadnárodní projekt Europe (to the power of) n, který probíhal v jedenácti městech nejen v Evropské unii. Poté působila jako kurátorka v Castrum Peregrini v Amsterdamu, kde se věnovala především vztahu umění a grafického designu zejména v kontextu jejich sociální a ekonomické propojenosti. , Tom Vandeputte (NL)Tom Vandeputte je spisovatel a teoretik žijící v Londýně a v Amsterdamu. Přednáší kritickou teorii a vede stejně zaměřený program na Sandberg Institute a jako hostující lektor vyučuje na Royal College London. Získal s vyznamenáním titul MREs na London Consortium a aktuálně dokončuje doktorát z filozofie v Centru pro kulturní studia, Goldsmith College. Publikoval v různých knihách a časopisech, včetně Metropolis M a Log. Spolu s Timem Ivisonem byli editory knihy Contestations (Bedford Press, 2013), která se zabývá experimentálními formami vzdělávání a samostatně organizovaným učením mimo akademickou sféru. , Rostislav Vaněk (CZ)Rostislav Vaněk (1945) studoval na SPŠG (1960–1964) a v Ateliéru grafiky a ilustrace prof. Karla Svolinského na VŠUP v Praze (1964–1970). V letech 1971–1976 byl odborným asistentem v Ateliéru užité grafiky a plakátu doc. Eugena Weidlicha na VŠUP, 1976–1985 vedoucím výtvarné redakce nakladatelství Československý spisovatel v Praze a od roku1985 je nezávislým grafickým designérem ve vlastním studiu. V roce 2001 byl jmenován profesorem Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace na VŠUP v Praze, v němž působí dodnes. Stal se zakládajícím členem sdružení Typo& (1974), stál u zrodu TypoDesignClubu (1995), jehož je předsedou. Vytvořil více než 20 československých poštovních známek, z nichž polovina získala ocenění v soutěži Nejkrásnější poštovní známka roku. Významné realizace: orientační systém pražského Metra, vizuální styl hotelů Forum, Palace, Atrium v Praze a Hotel Dvořák v Karlových Varech. Je autorem loga a manuálu Českých aerolinií, včetně grafického řešení všech letadel a pozemní techniky (spolupráce s R. Leszczynskym). Vytvořil vizuální styl Československé obchodní banky, Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky Praha 2000, vizuální styl Mezinárodní konference Identita – Integrita Icograda, Bienále Brno 2002. Graficky upravil více než 1000 knižních titulů. Za svou tvorbu v oblasti grafického designu a vizuální komunikace získal řadu významných ocenění, jako například Sonderpreiss der Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig IBA Leipzig 1977, Cena za výstavní grafiku Praga – Světová výstava poštovních známek 1978, čestné uznání X. Bienále užité grafiky Brno 1982, bronzová medaile Praga, Světová výstava poštovních známek 1988, čestný diplom IBA Leipzig 1989, Achievement Award Icograda na Kongresu Icograda Identita – Integrita Bienále Brno 2002, Vynikající design, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Design Centrum ČR 2003, Cena Organizačního výboru za přínos grafickému designu Bienále Brno 2010.
            Praktické informace (místa konání, otevírací doba, vstupné), Sympozium (20.–22.6.2014), OFF Program (Letní semestr), Doprovodný program 26. Bienále Brno 2014, Moravská galerie v Brně (stálé expozice, doprovodný program)

            PODZIMNÍ VYDÁNÍ

            Text: Oliver Klimpel (DE)Oliver Klimpel (narozen v Drážďanech) je grafický designér, který žije v Londýně a vede tam studio Büro International. Podílí se na mnoha designových projektech pro kulturní i komerční sektor, jako například Tate Modern v Londýně, Museum Folkwang v Essenu, Goethe-Institut v Londýně či Taipei Contemporary Art Center. Po letech vyučování na Central Saint Martins College of Art & Design a London College of Communication byl v roce 2008 jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Lipsku, kde vede třídu systémového designu. Everybody's Got to Learn Sometime
            Rozhovory: Výběrová porota, Petr BabákPetr Babák (Laboratoř) „Do soutěže na logo města Brna odevzdal dva návrhy. Jeden obsahoval slogan Brno je zlatá loď a druhým byly přeškrtnuté Hradčany. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Grafického designu a nových médií stejně jako v žižkovském grafickém studiu Laboratoř vládne rukou infantilní rafinovanosti…“ (Michal Nanoru, Živel) , Luna Maurer (NL) & Roel Wouters (NL), Roosje KlapRoosje Klap (1973) po studiích grafického designu na Gerrit Rietveld Academie založila v Amsterdamu grafické studio. Mezioborový designérský přístup jí umožňuje zpochybňovat hranice grafického designu a vytvářet nové formy komunikace. & Niels Schrader (NL)Niels Schrader (1977) studoval komunikační design na Fachhochschule v Düsseldorfu a na Sandberg Institute v Amsterdamu. Jako freelance designér pracoval pro Uwe Loesche a Irmu Boom. V Amsterdamu si založil svoje vlastní studio.
            Praktické informace (místa konání, otevírací doba, vstupné), Škola volá! (19.–21.9.), OFF Program (Podzimní semestr), Doprovodný program 26. Bienále Brno 2014, Moravská galerie v Brně (stálé expozice, doprovodný program)

            Tiráž

            Rozhovory: Tomáš Celizna (CZ)Tomáš Celizna (1977) se věnuje grafickému designu zejména ve spojení s novými technologiemi. V letech 2001 až 2005 působil pod hlavičkou dgú. Prostřednictvím Fulbrightova stipendia (2006) absolvoval studium grafického designu na Yale University School of Art v New Haven (MFA, 2008). V současné době žije a pracuje jako nezávislý designér v Amsterdamu, kde také působí jako lektor grafického designu na Gerrit Rietveld Academie. Spolupráce zahrnují, mezi jinými, BAK, basis voor actuele kunst, Utrecht; Graduate School of Design Harvard University, Cambridge; Fakulta Architektury ČVUT, Praha; OASE Journal for Architecture, Rotterdam; Royal Academy of Art, The Hague; Sandberg Instituut, Amsterdam; Stedelijk Museum, Amsterdam a The New Institute, Rotterdam. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního bienále grafického designu Brno. , Adam Macháček (CZ)Adam Macháček (1980) je grafický designér. Po studiích na VŠUP, Rietveld Akademii v Amsterdamu a Ecal v Lausanne spoluzaložil v roce 2004 studio Welcometo.as, od roku 2011 členem kolektivu 2014 Designers. Zabývá se především navrhováním knih a publikací, ilustrací a identit. Spolupracoval mimo jiné s Moravskou galerií v Brně, Théâtre de Vevey (sezóny 2003–2012), Galerií Rudolfinum, SFMOMA, Chronicle Books, Památníkem národního písemnictví, Domem umění města Brna a dalšími. Pro Bienále Brno inicioval a připravil výstavy Work from Switzerland (2004) a Work from Mars (2006, spolu s Radimem Peškem). Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního Bienále grafického designu v Brně. Žije a pracuje v Berkeley. & Radim Peško (CZ)Radim Peško je grafický designér žijící a pracujicí v Londýně. Ve své práci se zaměřuje na tvorbu písem, publikací, vizuálních identit a je také iniciátorem výstavních projektů spojených s grafickým designem. Mezi jeho aktivity se řadí práce pro Moravskou galerii v Brně, Secession ve Vídni, nebo Bedford Press v Londýně. Podílel se na identitách Museum Boijmans v Rotterdamu, Stedelijk Museum v Amsterdamu, či Berlin Biennale 8 mimo jiné. Účast na výstavách zahrnuje Graphic design in production, Minneapolis/New York, nebo Graphic Design Worlds v Triennale Design Museu v Miláně. Pravidelně spolupracuje s Kateřinou Šedou na výtvarných projektech a knihách. V roce 2010 založil a řídí digitální písmolijnu RP Digital Type Foundry. Je hostujícím lektorem na Gerrit Rietveld Akademii v Amsterodamu a École nationale supérieure des beaux-arts v Lyonu. Od roku 2011 je členem kurátorského týmu Mezinárodního Bienále grafického designu v Brně. , Kateřina Přidalová (CZ)Kateřina Přidalová (1978) vystudovala dějiny umění na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je publicistkou, kritičkou designu a editorkou webového portálu o designu a vizuální kultuře Designreader.org. Založila blog VizualniKultura.cz, píše pro kulturní časopis A2 a pro Bienálové noviny, spolupracuje s institucí Czechdesign (workshop Grafický design /ne/stárne, 2013).
            Redakce: Martina Tlachová, TC&AM&RP, Miroslava Pluháčková
            Grafická úprava: TC&AM&RP
            Tisk: Tiskárna Didot s. r. o.

            Česko-anglické vydání, 180 × 350 mm, 48 & 32 stran
            Moravská galerie v Brně, 2014

            K dostání

            Obě čísla Bienálových Novin jsou zdarma k dispozici všem návštěvníkům 26. Bienále Brno 2014 a ve vybraných brněnských kavárnách.

          4. /1