Ředitel 26. mezinárodního bienále grafického designu Brno 2014 jmenoval mezinárodní porotu ve složení: Maki Suzuki (zástupce studia Åbäke (GB)Francesco Spampinato poprvé uslyšel slovo Åbäke v roce 2002 v souvislosti s elektronickou hudbou Kitsuné, což je také typicky pařížská modní značka. Kitsuné je však jen jedna galaxie – vedlejší a ani ne zrovna typická – z Åbäke vesmíru, Londýnského designového studia, za nímž se skrývají Patrick Lacey, Benjamin Reichen, Kajsa Ståhl a Maki Suzuki. Absolventi Royal College of Art svoji činnost zahájili roku 2000 – od té doby se mezi jejich zákazníky počítají například British Council a Serpentine Gallery, spolupracovali s módními návrháři, jako je Hussein Chalayan a Maison Martin Margiela, s umělci, jako například Ryan Gander, Johanna Billing a Martino Gamper, i s kapelami, například Air a Daft Punk.

Jak napovídá samotný název, Åbäke, což je švédské slovo pro něco velkého a těžkopádného, Francesco se domnívá, že skupina nese tíhu zakázkového designu jen proto, aby se zdokonalila v chápání pravidel a konvencí, které jindy velmi ráda dekonstruuje. Åbäke stojí také za meta-designovými projekty, které jsou nezávislé, transdisciplinární, přísně kolektivní a často participativní: digitální platforma pro dialog v architektuře Sexymachinery (2000–2008), relační kulinářských akce v Trattorii (2003), nakladatelský projekt Dent-De-Leone (2009), propaganda imaginárního Victoria & Alferd muzea (2010), a špionážní agentura Åffice Suzuki (2010).

Åbäke neustále přitahuje pozornost uměleckého světa: svými projekty, z nichž většina rozhodně nesplňuje kritérium funkčnosti, vyvolávají otázky o tom, jak design vyjadřuje formy kulturního transferu. Nedílnou součástí jejich činnosti je také publikování, kurátorství, přednášení a vedení workshopů. Takže když Spampinato skupinu požádal, aby se stala součástí jeho knihy o uměleckých skupinách, Åbäke s tím souhlasili, pokud Francesco na oplátku napíše tento medailon a vloží do něj sebe, aby nebyl „bezautorský“, ve třetí osobě, čímž zpochybní roli kritika a podmínky, za kterých běžně spojuje intelektuální hodnoty a kulturní jevy. ), Radana Lencová (CZ)Studovala na VŠUP v Praze (1994–2000), následně v doktorském studiu na stejné škole (2002–2005). Věnuje se grafickému designu a výtvarným experimentům kombinujícím písmo, světlo a tanec (projekt Přeměna odpadu – proměna duše). V současné době se zabývá grafickou úpravou knih a volnou kaligrafií (projekt Linie dechu). Obdržela několik ocenění, např. Cenu Alfonse Muchy, Bienále Brno (1998), Nejkrásnější české knihy aj. , Barbara Steiner (AT)Barbara Steiner je kurátorka, editorka a autorka, která se zaměřuje na politiku reprezentace, institucionální kritiku / kritičnost, architekturu a výstavy. Mezi lety 2001 a 2011 vedla Galerie für Kunst Zeitgenössische v Lipsku. Stála také u zrodu výroční výtvarné ceny INFORM, která se uděluje grafickým designérům působícím v kontextu grafického designu a umění. Od května 2012 do května 2013 Steiner vedla nadnárodní projekt Europe (to the power of) n, který probíhal v jedenácti městech nejen v Evropské unii. Poté působila jako kurátorka v Castrum Peregrini v Amsterdamu, kde se věnovala především vztahu umění a grafického designu zejména v kontextu jejich sociální a ekonomické propojenosti. .

Jednání poroty byl přítomen Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně a Bienále Brno, Tomáš Celizna, Adam Macháček a Radim Peško, externí kurátoři letošního ročníku bienále, a Marta Sylvestrová, vedoucí oddělení grafického designu Moravské galerie v Brně.

Tříčlenná mezinárodní porota začala jednat ve středu 18. června 2014 od 9:30 hodin, předsedkyní byla zvolena Barbara Steiner. Práce poroty skončila 18. června 2014 ve 20:30 hodin.

Mezinárodní přehlídka zahrnuje celkem cca 400 exponátů od 226 autorů a autorských kolektivů z 24 států. Mezinárodní porota je zhlédla v expozici umístěné v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Nejpočetnějšími kolekcemi se prezentovala Česká republika a Nizozemsko (39 autorů a kolektivů), Německo (32) a Švýcarsko (28).

S uvedenými čísly, fakty a vystavenými pracemi se členové poroty podrobně seznámili a na základě posouzení uměleckých i funkčních hodnot děl udělili ceny.

Velká cena Bienále Brno 2014 – Cena ministra kultury České republiky

neudělena

Letošní bienále se tematicky zaměřuje na školy a vzdělávání a soutěžní přehlídku tedy tvoří výlučně studentské práce. Členové poroty se s přihlédnutím k povaze cen, zejména k tomu, že Velká cena je oceněním mimořádné designérské osobnosti a přesvědčivosti celé její tvorby, rozhodli přizpůsobit svá kritéria dané situaci. Velká cena by dle názoru poroty měla být oceněním práce designéra z dlouhodobého hlediska, zatímco u studentských prací je hlavní zřetel kladen na budoucí výsledky. Z těchto důvodů se porota rozhodla neudělit Velkou cenu Bienále Brno 2014.

Cena primátora města Brna

Daisuke Kashiwa (JP)

Cenu získal Daisuke Kashiwa za mimořádné souborné dílo na sérii knih, zahrnujících vice než tisíc maleb a kreseb, které vznikaly po celou dobu autorova studia a staly se také podkladem pro soubor plakátů.

Cena Českých center

Pavla Nešverová (CZ)

Cena Českých center byla udělena Pavle Nešverové z České republiky. Porotu zaujal její interdisciplinární přístup, volně se pohybující na pomezí hudby, vizuálního umění a designu.

Cena mezinárodní poroty

Emma Olanders (SE)

Cenu mezinárodní poroty získala Emma Olanders ze Švédska, která se do soutěže přihlásila se sedmi katalogy/knihami a dvěma krátkými videi. Porota ocenila její zájem o propojování různých vizuálních/estetických vyjadřovacích prostředků (od reklam, inzerátů, fanzinů, kampaní, přes mluvu brandingu kosmetiky až po Wikileaks a uměleckou tvorbu).

Čestné uznání mezinárodní poroty

Werkplaats Typografie, Arnhem (NL)

Porota se rozhodla udělit čestné uznání škole Werkplaats Typografie, zejména s přihlédnutím k pracím studentek Anny Haas, Coriny Neuenschwander, Gody Budvytytė a Ines Cox.

Cena za přínos českému grafickému designu

Aleš Najbrt (CZ)

Cenu za přínos českému grafickému designu uděluje jednotně celý Organizační výbor Bienále Brno od roku 2008. Prvním nositelem ceny se stal prof. Jan Solpera, v roce 2010 byl oceněn prof. Rostislav Vaněk. Ocenění v roce 2012 obdržel Zdeněk Ziegler a v letošním roce je nositelem tohoto ocenění Aleš Najbrt.